Julia Tupler, autorka a zakladatelka metody Tupler Technique®, si během své dlouholeté práce s těhotnými ženami všimla zajímavého jevu. Přestože jejich bříško v průběhu šesti týdnů programu přirozeně rostlo, diastáza se u nich naopak zmenšovala. Toto zjištění bylo zásadní, protože větší rozestup přímých břišních svalů může zvyšovat riziko císařského řezu.
V době, kdy Julia tuto zkušenost učinila, však ještě neexistoval žádný výzkum, který by vliv cíleného cvičení na diastázu během těhotenství potvrzoval. Proto se rozhodla obrátit na Cynthii Chiarrello, vedoucí programu fyzioterapie na Columbia University, s návrhem na společnou studii. Cynthia souhlasila a výzkum se podařilo úspěšně uskutečnit.
Výsledky studie potvrdily Juliiny předpoklady – ženy, které cvičily podle metody Tupler Technique®, měly menší diastázu než kontrolní skupina.
Jeden ze studentů poté Julii napsal:
„Píšu Vám jménem studentů z Columbia University, kteří zahájili studii o účincích vašeho cvičebního programu na diastázu u těhotných žen. Rozhodli jsme se odeslat naši studii k publikaci…“
K Juliiinu zklamání ale publikovaný článek nakonec metodu Tupler Technique® přímo nezmínil. Přesto tento výzkum představuje důležitý milník – je jedním z prvních, který vědecky doložil, že cílené cvičení může mít pozitivní vliv na diastázu během těhotenství.
Autoři: Paní Falzone, paní McCaslin, pan Patel a paní Ulery (studenti magisterského programu fyzioterapie na Columbia University v době sběru dat).
Ocenění: Tento výzkum byl představen na setkání kombinovaných sekcí APTA v Bostonu v roce 2002 a získal Cenu za výzkum od sekce Zdraví žen za rok 2002. Projekt schválila Inspekční rada Columbia University a Presbyteriánské inspekční rady v Kolumbii (č. 9906).
Cíl výzkumu: Účelem projektu bylo zjistit vliv cvičebního programu Tupler Technique® na výskyt a velikost diastázy u těhotných žen.
Metodika: Studie zahrnovala dvě skupiny:
Cvičící skupina: 8 těhotných žen, které absolvovaly cvičební program Tupler Technique®.
Kontrolní skupina: 10 těhotných žen, které necvičily.
Diastáza byla měřena digitálním posuvným měřítkem na třech místech břicha a z průměrných hodnot byly vyvozeny statistiky.
Výsledky:
Výskyt diastázy: Diastáza se objevila u 90 % žen z necvičící skupiny, zatímco u cvičící skupiny to bylo pouze 12,5 %.
Velikost diastázy: Průměrná šířka diastázy byla výrazně menší u cvičící skupiny na všech měřených místech.
Závěry: Výskyt a velikost diastázy je výrazně vyšší u těhotných žen, které necvičí, v porovnání s těmi, které provádějí program Tupler Technique®. Vzhledem k zásadní roli břišních svalů pro funkční činnosti doporučujeme vyšetřovat diastázu u všech těhotných žen i u žen po porodu.
Celý výzkum si můžete přečíst ZDE.
